Ionizační žehlička na vlasy: co dělá a je plazma totéž?

„Žehlička s ionizací“ je jedno z těch hesel, která vidíte skoro na každé krabici, ale málokdo dokáže říct, co ta funkce vlastně dělá. Nejčastěji se vracejí tři otázky: jestli se vyplatí připlatit, jestli to není marketingový trik a čím se liší od plazmy, o které píšeme u našich přístrojů.

Dvanáct let mi v polském televizním pořadu „Pani Gadżet“ prošla rukama spousta přístrojů na vlasy a potom jsem spolu s týmem navrhovala naše žehličky. Značku SkinVibe jsem založila, a proto v tomto článku píšu i o naší žehličce Astra, ale nejdřív poctivě: co o iontech říká výzkum, kde je efekt skutečný a kde končí fyzika a začíná reklama.

Co znamená ionizace u žehličky na vlasy?

Ionizace v žehličce je funkce, při které přístroj vytváří záporné ionty, tedy částice vzduchu s nadbytkem elektronů. Dopadají na kladně nabité vlasy a ten náboj neutralizují. V praxi se prameny přestanou navzájem odpuzovat, po žehlení „nelítají“, snáz se rozčesávají a upravují a jejich povrch vypadá hladší.

Hned je dobré říct, čím ionizace není. Ionty vlasy nenarovnávají, nepronikají do hloubky pramene a nevyživují ho. Vlasy rovná teplo destiček, kdežto ionty pracují na povrchu, u toho, co vidíte pouhým okem: elektrizování, krepatění a lesku. Proto je nejlepší brát ionizaci jako dokončovací úpravu, ne jako základ žehličky.

Odkud se bere elektrizování vlasů při žehlení?

Elektrizování je důsledek tření. Když se vlasy otírají o hřeben, kartáč, destičky nebo o sebe navzájem, keratin odevzdává elektrony a vlas se nabije kladně. Prameny se stejným nábojem se odpuzují, takže se zježí a lepí se k obličeji. Suchý, horký vzduch tento jev zesiluje, protože ve vlhku náboj uniká rychleji.

Chemička Magdalena Wajrak z Edith Cowan University vysvětluje, že při fénování ztrácejí keratinová vlákna elektrony takzvaným triboelektrickým jevem, tedy elektrizováním třením (The Conversation). Píše o fénech, ale u žehličky platí stejná fyzika, protože destičky a hřeben se o prameny také třou. Přehled publikovaný v International Journal of Trichology označuje tření přímo za hlavní příčinu krepatění vlasů (Gavazzoni Dias a kol.).

Z toho plyne něco praktického: elektrizování nezávisí jen na žehličce. Šampon, kondicionér, čepice, svetr a dokonce i způsob česání přidávají své. Pokud Vás toto téma trápí i po fénování, rozepsala jsem ho zvlášť v průvodci o tom, proč elektrizující vlasy tak reagují a jak je fénovat.

Co dělá ionizace v žehličce a co věda neslibuje?

Ionizace skutečně omezuje elektrizování a krepatění po žehlení a hladší povrch pramenů lépe odráží světlo, takže vlasy vypadají lesklejší. To je nejčastější a nejvěrohodnější přínos. Neexistují ale důkazy, že ionty chrání barvu, léčí roztřepené konečky nebo pomáhají vstřebávat kondicionéry, přestože takové sliby v popisech snadno najdete.

Ráda o tom mluvím poctivě, protože sama chci vědět, za co platím. Magdalena Wajrak upozorňuje, že teorie neutralizaci náboje zápornými ionty podporuje, ale množství iontů v přístrojích na vlasy je omezené napětím, takže efekt bude spíš jemný. V praxi je rozdíl nejvíc vidět v zimě, u jemných vlasů a v suchém vzduchu od radiátorů. U silných, těžkých vlasů v létě bývá sotva postřehnutelný.

Je tu i nepřímý přínos, o kterém skoro nikdo nepíše. Když se vlasy neelektrizují a hladce kloužou mezi destičkami, méně často se vracíte ke stejnému prameni. Každý další tah je další dávka tepla, takže méně oprav znamená méně přehřívání. Tady ionty vlasům pomáhají nejvíc, i když nepřímo.

Odkud žehlička bere ionty: generátor, nebo turmalín?

Ionty v žehličce vznikají dvěma způsoby. Nejčastěji v ní pracuje malý generátor, který přivádí vysoké napětí na tenkou elektrodu a ionizuje vzduch kolem destiček. Druhým způsobem je povrchová vrstva destiček s příměsí turmalínu, minerálu, který sám uvolňuje záporné ionty. Obě řešení dávají stejný druh efektu, liší se rozsahem.

Generátor často poznáte podle samostatného otvoru nebo štěrbiny u destiček, ze které ionty vycházejí, a podle toho, že ho popis uvádí jako funkci přístroje. Turmalín se objevuje spíš v popisu povrchu destiček. Čísla typu „miliony iontů“ se mezi značkami těžko srovnávají, protože každá je měří po svém. Víc vypovídá to, jak Vaše vlasy vypadají po prvním týdnu žehlení.

Plazma a ionizace: je to totéž?

Ne. Klasická ionizace vytváří záporné ionty, které neutralizují kladný náboj na vlasech. Plazmou v tom smyslu, v jakém toto slovo používáme u našich přístrojů, rozumíme kladné a záporné ionty vytvářené současně. Jejich úkolem je vyrovnat náboje na celém povrchu vlasu, místo aby neutralizovaly jen jeden z nich.

V naší žehličce Astra SteamPlasma znamená plazma přes milion kladných a záporných iontů na centimetr krychlový. Ve fénech je to jiné měřítko: Aurea má 1 miliardu kladných a záporných iontů na centimetr krychlový a Libra používá klasickou ionizaci, tedy 200 milionů záporných iontů na centimetr krychlový. Rozdíl mezi těmito technologiemi při fénování jsem popsala v článku o tom, jak funguje plazma ve fénu na vlasy.

Technologie	Co vytváří	Co cítíte na vlasech
Ionizace	záporné ionty, které neutralizují kladný náboj vlasu	méně elektrizování a krepatění, snazší česání
Plazma	kladné a záporné ionty současně, které vyrovnávají náboje	hladké, hebké prameny a efekt skleněných vlasů
Turmalín	povrchová vrstva destiček, která uvolňuje záporné ionty	hladký skluz, mírnější efekt než u generátoru

Jedna věta, aby se ve vyhledávači nic nepopletlo: „plazmový ionizátor“ v klimatizacích a čističkách vzduchu je úplně jiné zařízení, které slouží k osvěžení vzduchu v místnosti. Se žehličkou ho spojuje jen název. A nezávislé studie, které by porovnávaly plazmu a ionizaci v přístrojích na vlasy, zatím neexistují, takže nejlepším měřítkem zůstává to, co vidíte na vlastních vlasech.

Ionizace, keratin, infračervené záření, pára: co je co?

Na krabicích žehliček stojí tato hesla vedle sebe, jako by šlo o totéž, a přitom každé znamená něco jiného. Ionizace a plazma se týkají nábojů na povrchu vlasu. Keratin je přísada v povrchové vrstvě destiček. Infračervené záření je způsob ohřevu. Vodní pára hydratuje pramen ve chvíli žehlení. Nejvíc pro vlasy dělají teplota a pára, teprve potom zbytek.

Heslo z krabice	Co to je	Kdy na něm záleží
Ionizace	funkce přístroje: záporné ionty	jemné vlasy, které se elektrizují, zima
Keratin	přísada v povrchové vrstvě destiček	hlavně skluz destiček; vliv na samotný vlas je sporný
Infračervené záření	způsob, jakým destičky předávají teplo	rovnoměrný ohřev, ale na teplotě záleží stejně
Vodní pára	hydratace pramene ve chvíli žehlení	suché, krepaté, barvené vlasy; nižší teplota

Pokud máte za sebou keratinové narovnání v salonu, pamatujte, že je to úplně jiné téma než „keratinové“ destičky. Jak se o vlasy po takovém zákroku starat a čím je žehlit, jsem popsala v průvodci o vlasech po keratinu a nanoplastice. A jak přesně pracuje vodní pára u destiček, najdete v článku o tom, co je parní žehlička na vlasy.

Žehlička s ionizací, nebo bez ní: komu se to vyplatí?

Ionizace se nejvíc vyplatí u jemných, suchých, odbarvených vlasů se sklonem k elektrizování a také v zimě, kdy je vzduch doma suchý a čepice se šálou dělají své. U silných, zdravých vlasů, které se nekrepatí, můžete klidně zvolit žehličku bez této funkce a připlatit si spíš za regulaci teploty.

Moje jednoduché pravidlo zní: pokud se Vám po žehlení vlasy lepí k obličeji nebo odstávají jednotlivé vlásky, ionty udělají viditelný rozdíl. Pokud je problémem matnost a drsné konečky, hledejte nejdřív páru a nižší teplotu. A pokud nevíte, jaké vlasy máte, začněte zjištěním porozity, protože ta napoví, kolik tepla Vaše prameny snesou. Pomůže Vám s tím náš test porozity vlasů.

Výběr přístroje krok za krokem, od destiček po bezpečnostní funkce, jsem rozepsala ve velkém průvodci: jak vybrat žehličku na vlasy. Pokud místo čtení raději odpovíte na pár otázek, kvíz pro výběr přístroje Vám doporučí model vhodný pro Vaše vlasy.

Důležitější než ionty: teplota a destičky

Nejvíc škody při žehlení napáchá příliš vysoká teplota, ne nedostatek iontů. Studie publikovaná v Journal of Cosmetic Science ukázala, že žehličky pracující nad 200°C mohou keratin výrazně poškodit: mění se jeho struktura, vlas hůř zadržuje vodu a mnohem častěji se láme při česání (Zhou a kol., J Cosmet Sci).

Jiný tým, z Univerzity v São Paulu, naměřil, že od 200°C začíná vlas uvolňovat látky, které svědčí o rozkladu bílkovin, a samotný keratin denaturuje při zhruba 237°C (Lima a kol., J Cosmet Dermatol). To není „bezpečná hranice“, ale mez, za kterou poškození už nic nezvrátí. Autoři zdůrazňují, že nejdůležitější je regulace teploty.

Proto jsme žehličce Astra dali pět nastavení, každé pro jiný typ vlasů: 140°C pro citlivé a odbarvené, 160°C pro normální a barvené, 180°C pro kudrnaté, 200°C pro silné a obtížně upravitelné a 220°C jen pro velmi husté a mimořádně nepoddajné. Destičky jsou keramické a nahřívají se rovnoměrně, takže obvykle stačí jeden tah. Pokud už Vaše vlasy někdy dostaly příliš mnoho tepla, podívejte se do článku o tom, jak poznat vlasy spálené žehličkou a co s nimi dělat.

Jak žehlit s ionizací nebo plazmou, aby to mělo efekt?

Ionty a plazma fungují nejlépe na důkladně suchých, rozčesaných vlasech chráněných tepelnou ochranou. Žehlete tenké prameny, jedním klidným tahem od kořínků ke konečkům, při nejnižší teplotě, která dává výsledek. Na závěr dejte vlasům minutu na vychladnutí, než je pročešete nebo sepnete, protože tehdy se účes fixuje nejlépe.

1. Vlasy musí být suché. Vlhký pramen se pod destičkou začne vařit. Výjimkou je pára ze samotné žehličky, která funguje jinak než mokré vlasy.
2. Tepelná ochrana před každým žehlením. Ve studii Zhoua a spolupracovníků ochranné přípravky nanesené před žehlením výrazně omezovaly lámání vlasů.
3. Tenké prameny, asi 2-3 cm. Silný pramen se neprohřeje rovnoměrně, takže svádí zvýšit teplotu nebo se k němu vrátit podruhé.
4. Jeden tah, bez zastavování. Destičky by neměly stát na jednom místě déle než pár sekund.
5. Vychladnutí před česáním. Teplý vlas je tvárný a snadno ztrácí tvar. Vychladlý drží rovnou linii a při česání se méně elektrizuje.

Ještě jedna věc, která dělá u elektrizování velký rozdíl: hřeben nebo kartáč z přírodních štětin místo plastu a česání před žehlením, ne hned po něm. Méně tření znamená méně nábojů, takže ionty mají méně práce.

Nejčastější otázky o ionizační žehličce na vlasy

Musí mít žehlička ionizaci?

Nemusí. Základem dobré žehličky jsou rovnoměrně hřející destičky, regulace teploty zhruba od 140°C a automatické vypínání. Ionizace je hodnotný doplněk pro jemné, suché vlasy, které se elektrizují. Pokud se Vaše vlasy nekrepatí, vyplatí se připlatit spíš za regulaci teploty než za samotné ionty.

Ničí ionizace vlasy?

Ne. Záporné ionty působí na povrchu vlasu a neutralizují náboj, pramen neohřívají ani nemění jeho strukturu. Vlasy při žehlení ničí příliš vysoká teplota, žehlení vlhkých pramenů a opakované přejíždění po jednom místě. Ionizace může dokonce nepřímo pomoci, protože hladší prameny méně často potřebují opravy.

Jak poznat, že ionizace v žehličce funguje?

Podle efektu na vlasech: prameny se po žehlení nelepí k obličeji, neodstávají jednotlivé vlásky a hřeben klouže hladce. Nejlépe je to vidět v zimě a u jemných vlasů. Některé žehličky mají u destiček samostatný otvor generátoru iontů nebo ukazatel funkce na displeji, ale samotný efekt nejspolehlivěji posoudíte po prvním týdnu používání.

Co je v žehličce lepší: ionizace, nebo keratin?

Jde o dvě různé věci, takže vybírat nemusíte. Ionizace je funkce přístroje, která omezuje elektrizování. Keratin je přísada v povrchové vrstvě destiček, která zlepšuje hlavně jejich skluz, a jeho vliv na samotný vlas je sporný. Pokud mám vybrat jednu důležitější vlastnost, volím regulaci teploty a z doplňků ionty, plazmu nebo páru.

Chrání ionizační žehlička barvu vlasů?

Neexistují důkazy, že samotné ionty chrání barvu. Barveným vlasům nejvíc škodí vysoká teplota, která prameny vysušuje, proto je u barvených vlasů důležitější žehlit při nižší teplotě, například 160°C, a s tepelnou ochranou. Ionty zlepší vzhled povrchu, ale tyto dvě zásady nenahradí.

Je plazma v žehličce lepší než ionizace?

Plazma dává kladné a záporné ionty současně, takže vyrovnává náboje na celém povrchu vlasu, místo aby neutralizovala jen jeden z nich. Na vlasech se to projeví hladkostí a efektem skleněných vlasů. Nezávislé studie, které by obě technologie porovnávaly, zatím neexistují, takže stejně jako u ionizace jsou nejlepším měřítkem Vaše vlasy po několika žehleních.

Na závěr to nejdůležitější: ionty jsou příjemný doplněk, ale vlasy si pamatují hlavně teplotu. Začněte nejnižším nastavením, které dává výsledek, a funkce z krabice berte jako třešničku na dortu.

Anna Nowak-Ibisz, spoluzakladatelka SkinVibe